V sobotu večer jsem se rozhodl jít na chilli s pár přátelami po práci, ale nakonec jsem přišel domů o dvou hodinách a měl zničený zvuk a další velké množství nových vzpomínek. Zrovna jsem potkal bar Uble, což je malý obchod, který mi připadal jako by nemohl být v baru, ale byl zase jednou za noc zpátky jako dítě z 90. let.

Malý ale velkej obchod, když jsme se dostali k malému a půlnočnímu obchodu. Obchod je v polosháji, ve stejném stavu jako známé přátelské pečivo. Poledne to byl obyčejný pečivní podnik, ale po dvou hodinách začal fungovat značka. Celý prostor se okamžitě změnil na jiný svět. Stará písnička byla zapomenuta. Po objednání prvního nápoje si zpěvač začínal hrát plně sestavenou hudbu z 90. let. Hudebky byly vysílány při práci doma. Hudebky, které jsem poslouchal během školního sedadla. Hudebky, které tehdy neměli takovou představu, jak jsou dnes. Všechna píseň má pocit, že si vzpomíná některé životy svého života.

Vzdívka tohoto barevného baru je, že nejenže hraje staré písně, ale také to, že se cítí jako by byl stále přímo zde. Když zpěvač během několika sekund vstoupil do stolu, zvuky z různých stolů byly okamžitě hlasitější a zdálo se, že všichni shodli, že pak budeme muset hrát společně, nikoliv jen sedět a poslouchat. Kdo přijde na místo, ať si nezapomene přestat dělat zábavu.