V druhé polovině života, které mnozí nazývají "dospělý život" nebo "trpět let" je doba, kdy se více učíme a chápeme, že život je opravdu důležitý, a začneme se cítit unavení, ne proto, že nás nikdo nemiluje, ale proto, že všichni mají své věci, mají se o ně postarat stejně, když jdeme do práce, přátelé a rodina mají své věci, mají si trochu času, a to i pro rodinu, máme své věci, a to i když nepotřebujeme "velký svět", ale chceme mít jen "malý kousek, který je náš" a jen abychom se dostali do zítřka, protože dnes máme rodinu, máme rodinu, nemáme čas, ale všichni mají svůj pocit, že jsou v pohodě, i když jsme uprostřed lidí, a to je velmi důležité, protože v tomto čase "stoupíme" a není čas, abychom si uvědomili, že naše rodina je něco víc než důležitého, než je čas, a že se můžeme začít s tím, že si uvědomujeme, že je čas, který se "nevěříme" a že "nevěříme", a že "nevěříme, že je čas, kdy se můžeme začínáme s tím, že se můžeme s tím, že se můžeme s tím, že se můžeme s tím, že se můžeme s tím, čím můžeme, čím můžeme, čím můžeme, čím můžeme, čím můžeme, čím můžeme, čím můžeme, čím můžeme, čím můžeme, čím můžeme, čím můžeme, čím můžeme, čím můžeme, čím je, čím je, čím je, čím je.